Genové klíče - Siddhi 13
Poznámka po dopsání článku: Nebudu do tohoto textu vůbec zasahovat, nechávám ho plný autenticity, nechávám ho žít tak, jak vznikal.
Možná bude plný chyb,…
Nechci, aby přestal nést své kouzelné poselství a emoce. Děkuji za pochopení a "respektování" překlepů a že jich asi bude. Možná se k tomu vrátím a někdy je opravím, ale dneska to cítím takhle, tak vypouštím v plné autenticitě.
Dnes jsem zažila něco, co se vám pokusím předat do slov. Budu se snažit, abych to zachytila tak, jak to cítím a vnímám. A snad se bude uvnitř vás dít alespoň zlomek z toho, co se teď děje uvnitř mě.
Už přes dva roky studuji genové klíče, a ještě nikdy jsem nezažila to co dneska, už je to více, jak hodina, co jsem tento klíč dočetla a stále se ve mně otevírají další a další místa, která jsem ještě nikdy neměla možnost poznat.
Je to neskutečné.
Otevírá se mi srdce i duše a stále vyplouvá na povrch plno nových nikdy nepoznaných pocitů. Nic nejde z hlavy, ta je úplně vypnutá i teď kdy píšu tato slova, tak snad text nebude plný chyb a snad bude dávat alespoň trochu smysl.
Vše to jde z hloubi mě, většina ze srdce, ale promlouvá i duše. Tohle jsem si vždy přála zažít.
A ono se to děje!
Jsem zvědavá, jak dlouho to bude trvat a v hloubi sebe si přeji, aby to trvalo navždy.
Teprve dneska jsem pochopila ten opravdový smysl klíčů. Odemklo se toho ve mně tolik a stále se odemyká. Teď se mi začínají klepat ruce z toho, jak rychle píšu a dělám i plno překlepů, protože nestíhám psát vše, co ke mně přichází, snad mi neshoří notebook z těch všech informací.
Genový klíč, který tohle vše spustil je klíč 13 a je to opravdu úplně první klíč, u kterého vnímám, že jsem na té nejvyšší vibraci. Už samotné číslo 13 odkrývá svoji podstatu. V mnohých z nás číslo 13 vyvolává negativní pocity. A je to jeho podstata, akorát my jsme tuto podstatu uchopili špatně. Podstata čísla 13 vcítění a vcítění je opravdovou smrtí, smrtí odděleného já.
Jedině tehdy, kdy pochopíme opravdový smysl slova vcítění, tak jedině tehdy rozpustíme své individuální já.
Pokud klíče vůbec neznáte, tak vám tato slova možná nebudou dávat smysl, ale nejde o to je pochopit jde o to tato slova číst pomalu a cítit je. Cítit ta slova a tvořit si za těmi slovy své příběhy.
Proto kdykoliv klíče čteme, tak vždy nám odemknou něco jiného. Ale vždy, opravdu vždy nám odemknou něco. Jsou to fraktální střípky Vesmíru, které přeměňují naši DNA v živoucí a díky tomu v nás vibruje spojení s počátky života na této planetě.
Se mnou dneska nejvíce rezonovala věta: Toto siddhi nás zbavuje závislosti na touze a duch se již nevrací zpět na zem, ale zrodí se ve vyšších sférách existence.
Za touto větou se totiž skrývá příběh, který jsem zažila asi před rokem touto dobou. Byla jsem na terapii a můj terapeut, se kterým máme navázaný již 6 letý terapeutický vztah, mi řekl: Už jsi tady naposledy, tento život je pro tvoji duši poslední. A v tu chvíli jsem začala šíleně brečet, bylo to loučení, obrovské prozření a zároveň mi to otevřelo nové dimenze.
Nechali jsme 100% průchod pláči, jen jsme seděli v tichu a slzy tekly a tekly, uvnitř mě se odehrávala celá věčnost a zároveň jsem v tu chvíli pociťovala neskutečnou zodpovědnost za tento život, co vše chci stihnout. Nic z toho nebyla hmotná přání, chci tady toho za tento život zvládnou hodně energetické práce a přišlo mi nemožné to vše zvládnout za jeden "poslední" život.
Ovládlo mě úplné zoufalství a slzy stále tekly a tekly,….
Pak to ustávalo a nám teprve začala přicházet slova. Terapeut už měl oči také plné slz a v tomto stavu mi řekl, že takhle silný zážitek už dlouho nezažil a také, že u svých klientů zažívá pravý opak. Všichni se cítí zoufalí, když jim řekne, že se zrodí ještě několikrát. Ale já jsem to měla úplně naopak. Necítila jsem vůbec připravená na to, že jsem tady naposledy…. Nechtěla jsem tady být naposledy….
Chci tady být znovu a znovu a potkávat znovu a znovu spřízněné duše, které jsem potkala v tomto životě… Nezvládnu se s nimi rozloučit navždy….
Loučení je tak bolestivé, vím, že mi to otevře nové prožitky a že to tak má být, ale ta tíha tam stále je….
Obzvlášť s jednou duší mám
v tomto životě nekonečně silné spojení a stále doufám, že tohle není náš
poslední společný život….
Spustilo mi to zase další silný pláč a asi 5 minut už brečím a celé tělo se mi chvěje…
Po této terapii se můj život úplně změnil, přehodnotila jsem celý svůj život. A teprve dneska mi dává smysl, co se se mnou celý ten rok dělo,….
Celou tu dobu se moje tělo energeticky přesouvalo sem a já jsem mu ten posun brzdila hlavou, proto se to dělo tak dlouho. Za ten rok jsem si prožila tolik bolesti, že by to vydalo na knihu o 1000 stránkách a já věřím, že ji třeba také někdy sepíšu. A tato bolest byla jen proto, že jsem poslouchala hlavu,…
Zvládla jsem to!!!!!!
Cítím takovou vděčnost!!!!
V tomto životě se vše uzavírá a dává mi to vše smysl, dneska mi to otevřelo i poslední zamčené dveře k pochopení mojí nemoci. A tyto dveře už si nikdy nenechám zamknout.
Co zamknout?
Já si je nenechám ani přivřít, vstupuji do nich hned teď a zabouchávám je za sebou. Už se nikdy nevrátím do prostoru před těmito dveřmi, kde se nachází pouze ne-moc. Jdu cestou zdraví. Konečně vím, jak na to!
Trvalo to skoro 14 let, ale jsem tu! Jdu si pro své dokonale zdravé tělo.
Tento klíč mi i otevřel dveře k pochopení času a k pochopení přítomného okamžiku. Nikdy v životě jsem nebyla tolik v přítomném okamžiku jako dnes a už je to dvě hodiny a stále to trvá. Je to takové požehnání, tohle opravdu musí za svůj život zažít každý.
My to všichni máme v sobě z dětství, stačí si jen rozvzpomenout a obnovit toto dokonalé kouzlo. Kouzlo, které nese název život. Nikdy se život neděje více než v přítomném okamžiku.
A věřím, že ho stále ještě neznám naplno, i když si myslím, že dnes jsem ho poznala dokonale. Protože to jsem si myslela už tak 5 let, že jsem žila v přítomném okamžiku, ale nežila,…
Nikdy jsem nežila v přítomném okamžiku tak jako dnes.
Když jsem klíč číslo 13 četla, tak jsem pila čaj a měla jsem pocit, že jsem se do něj vcítila, protože nikdy v životě jsem ho nepila v takhle dokonalém naladění a v takhle dokonalé teplotě, vždy jsem se na něj zapomněla a pila jsem ho studený a nebo jsem na něj stále myslela o on byl stále horky, ale dneska?
Dneska jsem na něj vůbec nemyslela a on se mi sám připomněl svou přítomností, vím zní to divně, ale je to tak.
Největší kouzlo času se mi dneska ukázalo v tom, že jsem předevčírem znovu objevila zrychlenou funkci nahrávání ve svém telefonu a začala jsem ji používat. A tuto funkci jsem si zapnula i při čtení klíče a zachytila mi tak 53 minut mého života do 21 vteřin, to je dokonalost.
Čas zmizel, ale emoce a vše důležité pro mě v tom videu zůstalo zachováno. Normální oko to podle mě nepostřehne, protože je to opravdu hodně rychlé, ale já tam všechny ty momenty vidím a jsem nesmírně vděčná, že jsem si tento zásadní moment svého života mohla zaznamenat.
A co je ještě důležitější, že díky tomuto záznamu ho můžu sdílet s vámi a věřím, že i vám přinese své poselství a možná ucítíte i střípek toho co jsem zažívala v průběhu čtení.
Pak jsem se rozhodla natočit i tohle psaní a to jsem vůbec netušila, co se během psaní bude dít. A že se toho dělo hodně. Myslela jsem, že to bude jen zrychlené psaní, ale opak je pravdou, je to záznam silných emocí, které se pro mě zase scvrkli na pár okamžiků videa, ale obsahují pro mě celou škálu pocitů a vzpomínek.
Také mi to odemklo dveře ke 100% pochopení toho, jak se zaznamenává náš život, děje se to!
Vše se to "nahrává".
Vše se to sčítá!
Nikdy nic nesmažeme!
Nikdy nic nevrátíme!
Žijme!!!!!!!
Smějme se!!!!!
Milujme každý okamžik!!!!
Neztrácejme ani vteřinu!!!!!
Mám neskutečně nepopsatelné pocity a pořád se dějí a stále jsou skoro všechny z nich nové.
Moje tělo je tak lehké.
Celkově vše se děje v úplné lehkosti.
A nejkrásnější na tom je, že dneska je i kouzelné datum 4.2.2024, takže můj klíč 18, který mi říká, co mě v životě naplňuje úplně plesá, protože v tomto klíči je ukryta dokonalost a tento datum je úplně tím nejdokonalejším pro moje druhé narozeniny.
Zároveň jsem genové klíče začala do hloubky poprvé studovat v den svých 24 narozenin. Takže to už byl první střípek k tomuto dni. Také jsem dneska konečně pochopila i tento svůj klíč, který mi "zrcadlí" božskou nespokojenost.
Vcítění má sice vyšší vibraci a "hodnotu" než dar, ale to neznamená, že se nemůžu vcítit do bolesti ostatních. Právě naopak, nižší vibrace jsou nejčastěji ty, do kterých se u okolí vciťuji a vždy je to tak reálné! Hlavně ta bolest, vnitřní bolest, bolest srdce, strach nebo zoufalství.
Čím více mi na člověku záleží a čím déle znám jeho duši, tím více dokáži vše cítit. V tu chvíli se nejde odpojit, prožívám to samé, co ta daná osoba.
Někdy to trvá pár vteřin, ale někdy to dokáže trvat i několik dní a v tuto dobu nemohu ani žít svůj život, dokud té osobě nepomohu cítit se lépe.
Nejděsivější na vcítění je, že mi ta osoba nemusí ani nic říkat, cítím to a prožívám to, i když nevím, jak se v tu chvíli má, i když nejsme v kontaktu, tak vcítění "funguje" vždy na 100 % správně.
S čím více lidmi jsem v kontaktu, tím více energie potřebuji.
Proto, když nejsem ve své síle a ve svém středu, tak nemohu mezi lidi. Díky tomu si i dávám pozor na to, které lidi si pouštím do svého energetického pole.
Ráda pomáhám, ale musím mít v první řadě sílu pro sebe. Když nejsem v psychické pohodě, tak mě dokáže úplně unavit i odpověď na jednu negativní SMSku, protože cítím, co zažívá ten člověk, který mi ji poslal. A když neodpovím, tak mi to stále bere energii, protože vím, že ten člověk stále čeká na odpověď. Když jsem naopak ve své síle, tak bych dokázala pomoci i několika lidem za den a zařídit milion věcí a třeba i několik negativních telefonátu,…
Poslední dobou se vciťuji i do úplně cizích lidí na ulici. Vidím a cítím jejich život a všechna potěšení, ale i všechna trápení. Není to tak silné jako u lidí, které znám a naštěstí, tohle vcítění trvá vždy jen když se tomu člověku dívám do očí.
Děsí mě to?
Ano!
A než jsem zjistila, že vcítění je siddhi, tak jsem si myslela, že jsem blázen. Ale teď už vím, že je to vyšší frekvence života a na tuto frekvenci se může naladit každý.
Akorát to nejde vymyslet hlavou ani se to naučit, prostě se to stane, až je naše DNA pro vcítění odemčena a připravena ho zažít na "plný plyn".
Uzavírám toto psaní, snad vám něco dalo. Pokud ano a nechcete být na své odemykání sami, tak vám ráda pomohu s vaší cestou k poznání a odemykání vaší DNA díky této úžasné "metodě" genových klíčů.
Nemohu za vás nic opracovat, to musíte vy sami, mohu vám být pouze průvodkyní, stačí se mi ozvat a cesta může začít.
Ve službách toto poradenství ještě nemám, protože jsou moje webovky stále ve výstavbě, takže pokud vás vaše srdce a duše volá, tak se mi ozvěte do zpráv na instagramu: Be.and.dream nebo na e-mail: and.rea.mlejnkova@seznam.cz.
Tato služba bude pouze za symbolický příspěvek, protože je to mé volání duše a chci, aby si to mohla dovolit každá duše!
Všichni si to zasloužíme.
A co si budeme, jestli je tohle opravdu můj poslední život, tak to musím naučit všechny z vás, aby se to nevytratilo až tento můj život skončí.